Důležitým segmentem developmentu jsou průmyslová a logistická centra. Je známo, že poptávka po těchto nemovitostech je stále vysoká a developeři mnohdy nestíhají ani dodávat dostatek metrů čtverečních těchto ploch. Jaký je váš pohled?

Myslím si, že i tento segment má perspektivu a bude se dále rozvíjet. Samozřejmě dnes panují určité obavy, že se změnami které nastávají v automobilovém průmyslu, bude pozice logistického a průmyslového segmentu ohrožená. Nicméně já tyto obavy nesdílím. Jistě se bude objevovat mnoho nových příležitostí. Samozřejmě tím klíčovým limitem, nebo chcete-li brzdou rozvoje, je dostupnost pracovní síly.  Já věřím, že tento problém se bude zmenšovat s postupující automatizací a zapojením umělé inteligence. To dnes můžeme vidět v USA nebo západní Evropě, kde tato centra přibývají, požadavek na pracovní sílu se přitom snižuje. Významným omezujícím faktorem je také obecný nedostatek připravených průmyslových zón a neochota obcí a obyvatelstva akceptovat nové průmyslové a logistické stavby na svém území. Je zřejmé, že stát s přípravou průmyslových areálů zaspal a soukromí investoři a developeři naráží na neochotu budovat v katastru obcí nové logistické, či průmyslové areály. Byť by tyto přinesly pracovní příležitosti a investice, které by podpořily danou oblast.

Ale buďme optimisté, některé nové areály se jistě vybudovat podaří. Zastavíme-li se u aktuálních trendů, jako je právě zmíněná automatizace a robotizace, jak se promítají do požadavků na projektování nových průmyslových hal?

Významně. Těch požadavků přibylo v poslední době mnoho. Jak společnost pečlivě sleduje průmyslové a logistické stavby, klade na ně čím dál větší požadavky z hlediska ochrany životního prostředí, udržitelnosti a kvality života v jejich okolí. Tyto požadavky samozřejmě musíme při projektování reflektovat a my chceme posouvat kvalitu této výstavby na vyšší úroveň.  Vidíme, že tato odvětví, bez nichž se jako lidská společnost neobejdeme, jsou jedněmi z hlavních spotřebitelů energií. A to je skutečnost, kterou musíme vnímat a s níž musíme pracovat. Začíná to už ve fázi konceptu daného projektu. Například při návrhu logistických areálů je nutné myslet na to, jak omezit zbytečně najeté kilometry, nevytvářet zbytečné stání kamionů ve frontách atd. Prvotní je tedy vhodné umístění projektu, jeho koncept a dopravní řešení. Občas si lidé neuvědomují, že i toto je součástí ekologických opatření. Dalším aspektem u logistických a průmyslových areálů by měla být snaha omezit obrovské zpevněné plochy, které tak vznikají. Veřejností to není vnímáno optimálně a my ve společnosti Obermeyer Helika u každého projektu tvrdíme, že je vždy potřeba navýšit zeleň. Je s podivem, proč některé průmyslové areály mají jen haly, pak zpevněné plochy a nic dalšího. Trendem by mělo být sázení stromů, vytváření jezírek a zelených pásů. Areál by měl být oddělen od obcí a menších měst komunikací. Kdysi tady byl jakýsi trend viditelnosti těchto areálů, ale to je dávno překonaný koncept, protože jak vidíme, právě ta viditelnost může být pro místní komunitu spíš na škodu.

Velkým tématem u těchto areálů je i jejich energetické řešení. Sídlí zde významní spotřebitelé elektrické energie, takže zásobování energiemi je velmi významné, ekonomicky i ekologicky.

Nepochybně. V této souvislosti bych rozhodně vypíchl solární energetiku. Právě průmyslové a logistické areály jsou pro ni naprosto ideální. Mají obrovský podíl střešních ploch a tuto „ztracenou plochu“ je možno plnohodnotně využít. Toto v naší společnosti maximálně podporujeme a považujeme to do budoucna za absolutní nutnost. S velkou fotovoltaickou instalací může průmyslový areál ve finále i pozitivně přispívat k energetické bilanci okolních obcí či celé větší lokality.

Když jsme u tohoto solárního řešení, co říkáte na myšlenku tzv. carportů, když už zde máme zpevněné plochy jako například parkoviště?

Carporty jsou významnou příležitostí na všech velkých parkovištích i u nás, byť mají svůj původ spíše jižněji, kde se dělají zatím mnohem častěji. Já jsem jejich příznivcem, protože to je další potenciál k umístění solárních panelů na místa, která by jinak neměla využití. Za mě je to rozhodně chytré řešení. Abychom zmínili ještě další ekologické aspekty, rád bych dodal, že u průmyslových a logistických areálů je důležité hospodaření s dešťovou vodou. To je něco, co se v minulosti zanedbávalo a ekologové to právem těmto areálům vytýkali. Sběr šedé vody a její zpětné využívání ať už k závlaze, na toaletách pro zaměstnance, nebo i pro průmyslové použití se stane do budoucna také nutností. Tento směr v Obermeyer Helika také rozhodně podporujeme.

Můžete představit nějaké zajímavé projekty z této oblasti, na kterých se společnost Obermeyer Helika podílela?

Pracujeme se špičkami v tomto oboru. Hodně jsme spolupracovali a stále spolupracujeme s developerskou společností CTP, kde bych rád zmínil zejména brněnský projekt výstavby na místě bývalé fabriky ZETOR Brno. Zde se podílíme na projektování hal, ať už logistických, nebo pro lehkou výrobu. Zrovna tak spolupracujeme s firmou VGP, která je také jedním z lídrů v oboru. To jsou firmy, se kterými je pro nás přínosné hovořit o ekologických aspektech této výstavby, protože oni jsou tomu velmi nakloněni a přímo to po nás vyžadují.

Co nás tedy v nejbližší budoucnosti čeká? Zvládneme potíže s umísťováním staveb a dosáhneme kýženého rozvoje i v tomto segmentu?

Moc bych si to přál, nicméně v tuto chvíli jsem spíše pesimistou. Nemyslím, že se situace rychle a radikálně změní. Můžeme si to ukázat na případu, který jsme nedávno zažili. Spolupracovali jsme s firmou Daimler na projektu jejich centrálního skladu pro střední Evropu. Daimler po předchozích zkušenostech připravoval tento projekt paralelně v České republice a Německu. A nakonec se přiklonil k výstavbě v Německu. A to přesto, že to pro ně nebylo ekonomicky výhodné. Důvodem byly lhůty povolování a projednávání územního rozhodnutí, potažmo stavebního povolení. To je v České republice proces tak nepřehledný a dlouhý, že pro mnohé investory přestáváme být zajímavým partnerem. To nás opravdu trápí, stěžuje nám to život a přináší velké škody ekonomice České republiky.

Úspěšně jsme dokončili projekt přístavby magnetické rezonance v Nemocnici Pelhřimov. Stavba je zkolaudována a nic nebrání uvedení tohoto potřebného diagnostického zařízení do provozu. Hlavním investorem projektu byl Kraj Vysočina, přičemž náklady bez zdravotnické techniky činily 25,5 mil Kč. Tato realizace umožní Nemocnici Pelhřimov dále zkvalitnit diagnostické lékařské služby pro pacienty ve svém regionu.

V rámci tohoto projektu Obermeyer Helika působila jako generální projektant a byla zodpovědná za kompletní přípravu projektové dokumentace zahrnující technologické specifikace a vybavení, plánování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP). Společnost se také podílela na výběru zhotovitele stavby a vykonávala autorský dozor po celou dobu výstavby.

„Celkově byla stavba nového pracoviště pro magnetickou rezonanci (dále MR) složitým procesem, který vyžadoval pečlivé plánování, koordinaci a spolupráci mezi architekty, inženýry a zdravotnickým personálem. Díky správnému přístupu k technickým výzvám a citlivému ohledu na potřeby pacientů a personálu vzniklo prostředí, které maximalizuje efektivitu diagnostiky pomocí MR a zároveň poskytuje komfort a bezpečnost pro všechny zúčastněné strany,“ říká hlavní inženýr projektu Ing. Jiří Houda z Obermeyer Helika a dodává: „Tato specifická stavba umožní rozšíření diagnostických možností nemocnice. Vzniklo zde nové pracoviště pro zobrazovací metody využívající technologii magnetické rezonance o síle pole 1,5 Tesla.“

Technické detaily a specifikace přístavby MR

Poté, co bylo rozhodnuto o výstavbě nového oddělení MR jako přístavbě ke stávající budově hlavního pavilonu Nemocnice Pelhřimov, bylo nezbytné nejen navrhnout a postavit nové prostory, ale také upravit prostory stávající.  A to tak, aby byl zajištěn bezproblémový provoz nového doplňovaného úseku, a zároveň byly splněny požadavky zdravotníků i očekávání pacientů. V nové přístavbě byl vytvořen prostor pro moderní diagnostický přístroj magnetické rezonance, ovládací místnost a související technické zázemí. Přilehlá část přízemí stávajícího úseku zobrazovacích metod prošla dílčími úpravami tak, aby zde mohly být umístěny čekárna, přípravna, popisovna a další potřebné provozní prostory pro magnetickou rezonanci.

Jedním z hlavních úkolů bylo zajistit izolaci nového MR oddělení od ostatních částí nemocnice. Elektromagnetické pole generované MR zařízením je citlivé na vnější rušení, které může negativně ovlivnit kvalitu obrazů. Proto byly dodavatelem technologie použity specifické stavební materiály a konstrukční techniky, které minimalizují elektromagnetické interference a zajišťují optimální pracovní prostředí pro diagnostiku.

Dalším aspektem bylo řešení technologického chlazení MR. Chladicí systém udržuje magnet na stabilní teplotě, čímž minimalizuje vliv teplotních fluktuací na výkon a přesnost diagnostických výsledků. Současně chrání magnet před přehřátím.

Součástí záměru byla i výměna systémů VZT a chladící technologie pro sousední pracoviště CT. Po dobu odstávky CT pro předem definované období bylo nutné zajistit adekvátní lékařskou službu ve spolupráci s okolními nemocnicemi i systémem zdravotnické a záchranné služby.

„Stavba nového pracoviště pro zobrazovací metody magnetické rezonance představuje výzvu, která vyžaduje nejen technickou znalost, ale také empatický přístup k potřebám pacientů a zdravotnického personálu,“ říká hlavní inženýr projektu Ing. Jiří Houda a dodává: „Jsme rádi, že jsme mohli přispět k rozšíření diagnostických možností Nemocnice Pelhřimov a že díky úzké spolupráci s nemocnicí a zhotovitelem stavby i dodavatelem technologie byly stavební práce provedeny s minimálním narušením běžného provozu nemocnice.“

Celá tisková zpráva zde.