Od 1.5.2026 měníme název a sídlo naší společnosti. Naše nová fakturační adresa bude: Obermeyer a.s., Kolbenova 923/34 A, 190 00 Praha 9 – Vysočany.
Projekční a stavebně-poradenská kancelář Obermeyer Helika se v roli generálního projektanta podílí na významném rozšíření známého pražského obchodního Centra Černý Most. Stavební práce byly zahájeny v roce 2024 a přinesou obchodnímu centru dodatečných 9 100 m² prodejní plochy. Obermeyer Helika na projektu zajistila kompletní statický návrh veškerých železobetonových, ocelových a dřevěných konstrukcí. Realizované projektové práce pokrývají všechny stupně projektové dokumentace – od dokumentace pro územní rozhodnutí, přes dokumentaci pro stavební povolení a dokumentaci pro provedení stavby, až po průběžný autorský dozor během realizace stavby.
Díky komplexnímu přístupu k projektovým činnostem společnost Obermeyer Helika zajistila plynulou návaznost jednotlivých projekčních fází a optimální řešení všech technických aspektů projektu. „Aktuálně probíhá montáž ocelové konstrukce přístavby, která vytvoří novou dominantu a oživí architektonický ráz severovýchodního rohu obchodního centra. Hlavními nosnými prvky jsou příhradové vazníky podepírané sloupy. Geometrie střechy je významně ovlivněna centrálním světlíkem, který zajišťuje přirozené denní osvětlení pro návštěvníky foodcourtu,“ informuje o stavu prací Ing. Jaroslav Němeček, vedoucí projektu z Obermeyer Helika.
Projekt plně respektuje principy udržitelnosti v souladu se závazkem Better Places společnosti Unibail-Rodamco-Westfield: demontované komponenty ze stávajícího centra, jako například zábradlí a částí fasády, budou recyklovány a opět využity. Projekt používá udržitelné stavební materiály – díky aplikaci nízkouhlíkového cementu typu III dojde například k úspoře 340 tun CO₂. Celá stavba bude realizována ve standardu BREEAM Excellent a bude využívat pokročilé technologie jako například recyklaci vody, fotovoltaické panely či rekuperaci vzduchu.
Rozšíření Centra Černý Most přinese novou nabídku obchodních služeb. Zákazníkům začne sloužit třicet dva nových obchodů a restaurací a tři nové kinosály. Významnou proměnou projde oblast stravování, kde bude stávající foodcourt nahrazen zcela novým konceptem. Jeho součástí je unikátní moderní design, který utváří zcela novou atmosféru celého prostoru, další rozšíření nabídky gastronomických služeb. Součástí projektu je rovněž výstavba tří nových prémiových kinosálů určených pro náročné filmové diváky. Za architektonickým řešením projektu stojí uznávaná londýnská společnost Benoy. Po celou dobu jeho realizace zůstává obchodní centrum plně v provozu. Slavnostní otevření rozšířené části je naplánováno na podzim roku 2025.
Centrum Černý Most bylo otevřeno v roce 1997 jako vůbec první velké nákupní centrum v České republice. Realizované rozšíření přirozeně doplňuje dvě předchozí fáze výstavby, z nichž ta první byla zahájena v roce 2000. Aktuální třetí fáze bude dokončena na podzim 2025. Dojde tím k dokončení celého Centra Černý Most, které patří mezi nejúspěšnější obchodní centra v České republice.
Celá tisková zpráva ke stažení zde.
Vizualizace č. 1. – 2.: Vizualizace dostavby Centra Černý Most a interiéru, zdroj: Obermeyer Helika
Rozhovor s Jaroslavem Němečkem
Ing. Jaroslav Němeček je již přes 20 let stálým členem týmu Obermeyer Helika. Nyní se na pozici vedoucího ateliéru pozemních staveb specializuje na projektování rozsáhlých obchodních a administrativních center. Zeptali jsme se ho na jeho současný pohled na projektování obchodních center, a to s důrazem na udržitelnost, nové technologie a využití umělé inteligence v jeho oboru.
Za posledních deset let došlo k dramatické změně v projektování obchodních center, a to jak z hlediska vlastní technologie projektování, tak i z hlediska provozu. Zpracování projektů se v té době provádělo výhradně ve 2D s velmi omezenými možnostmi automatizace a generování výstupů, které přináší v současné době běžné modelování budov ve 3D. Obchodní centra byla zaměřena v maximální možné míře na klasický prodej a funkce jako jsou zábava, stravování byly zastoupeny ve výrazné menšině. V současné době se v centrech výrazně zvětšují plochy pro stravování. Vznikají zde restaurace, sportoviště, wellness centra a podobně jako zajímavý a vítaný doplněk pro oživení klasických obchodů.
K projektování obchodních center jsem se dostal, jak to tak už v životě bývá, úplnou náhodou. Bylo to krátce po roce 2000, kdy se v naší firmě začalo projektovat obchodní centrum Tesco Letňany. Odehrávalo se to v tehdy ne moc obvyklém aranžmá s britským architektem a lokálním projektantem. A já jsem se k tomuto projektu dostal okrajově jako začátečník. Následně jsem pracoval už jako hlavní inženýr projektu na novostavbě menšího obchodního centra v Kolíně. A jelikož to byla doba velkého rozmachu obchodních center a nám se projekty dařily, začali jsme automaticky pracovat na dalších.
Řekl bych, že v posledních deseti letech velmi dramaticky. Během tohoto období došlo k výraznému rozvoji ekologických a energeticky efektivních řešení při projektování nákupních center. Začínalo se s certifikacemi typu BREEAM či LEED, které stanovují pro budovy komplexní požadavky z hlediska hospodaření s energiemi, vodou, nakládání s odpady, dále požadavky týkající se zeleně, osvětlení, přístupů do budov a podobně. V současné době se objekty certifikují na vyšší a vyšší stupně, což s sebou nese obecně další nároky na úspornější budovy. Kromě toho přichází požadavky na snižování emisí CO2 jak z provozu budov, tak i při vlastní stavbě. Standardem se stává instalace solárních kolektorů, tepelných čerpadel, jímek dešťových vod atd. Navíc je při rekonstrukcích a úpravách stávajících budov velmi sledovaným tématem recyklace materiálů a konstrukcí, které dříve standardně končily na skládkách.
Všechny projekty jsou si podobné, a přitom každý je úplně jiný. Domnívám se, že po každé úspěšně dokončené stavbě by měl být projektant obohacen o nějakou novou zkušenost z hlediska technického řešení budovy. Osobně jsem si z jednotlivých realizací odnesl nějakou zajímavost, se kterou jsem se do té doby nikdy nepotkal. Pokud bych se vrátil v čase přibližně do roku 2010, na zakázce v té době jsme poprvé aplikovali jímání šedých vod (odpadní voda z umyvadel používaná na splachování toalet), při jiné příležitosti to bylo gridshellové (mřížková trojúhelníková skořepina) prosklené zastřešení, u následující realizace pak výstavba objektu na pružinových ložiscích přímo nad stanicí metra, aplikace suchých poldrů pro dílo založené pod hladinou podzemní vody atd.
Jednoznačnou výhodou je shromáždění veškerých informací o projektu na jednom místě. To výrazně usnadňuje sdílení informací v rámci projekčního týmu, kdy má každý člen přístup v podstatě k téměř 100 % informací o projektu. V minulosti, kdy se projektovalo ve 2D, to bylo přesně naopak. Ze standardně vydávaných půdorysů, které jsme nazývali slepáky, byli profesní projektanti schopni získat velmi omezené množství informací, což nezřídka vedlo k problémům z hlediska prostorové koordinace technických zařízení budov. Vlastní 3D model objektu pak umožňuje detailní prohlížení objektu ve fázi zpracování projektu, a to jak pomocí standardních webových prohlížečů, tak i pomocí virtuální reality, rozšířené reality.
Velmi se zajímáme o využití AI při projekční přípravě. Určitě přijde doba, kdy nějakou část rutinní projekční práce AI zastane. A předpokládám, že tento objem práce se bude s časem zvyšovat. Nicméně si nemyslím, že by v nejbližších deseti letech byli projektanti úplně vytlačeni nástroji AI. Na druhou stranu si dovedu představit budoucnost, kdy bude AI dokonce schopna nahradit tvůrčí práci architektů. Ale to je asi zatím hudba daleké budoucnosti.
Komunikace s klienty je naprosto zásadní při tvorbě projektů. Spolupracujeme jak s klienty, kteří mají jasnou představu o tom, co má projekt splnit, tak i s klienty, kteří mají představu rámcovou a většinu projektu nechávají na nás. Na každém projektu se nicméně potkáváme s tím, že musíme klientům trpělivě vysvětlovat, že některé jejich požadavky nelze splnit, jelikož nejsou v souladu s legislativou. Nezřídka to končí klientovým rozladěním nad nedokonalostí či velmi podivnými požadavky našich norem a zákonů. Zejména pak požární ochrana staveb bývá z tohoto pohledu problémem.
