BIM projekt – Pedagogická fakulta – kompletní rekonstrukce objektu v ulici M.Rettigové v Praze

4.8.2021

BIM nás baví. Jak jsme využili BIM na projektu kompletní rekonstrukce budovy pedagogické fakulty Univerzity Karlovy?

Kompletní rekonstrukce Pedagogické fakulty řeší celkovou renovaci budovy, která je součástí památkové rezervace. Budova byla postavena na konci 19. století, má 5 nadzemních a jedno podzemní podlaží. V rámci navržených prací bude provedena přístavba nového výtahu, proběhne renovace fasády objektu, rekonstrukce střechy a prostor interiéru, veškeré rozvody a instalace technického zařízení budovy budou provedeny nové, včetně zdroje tepla a chladu, a budou provedeny další stavební úpravy související s provozem budovy. Jedná se o jeden z pilotních projektů Univerzity Karlovy zpracovávaných pomocí metody BIM.

Významnou činností na začátku projektu bylo sestavení kompletních požadavků na celou digitalizaci, resp. na BIM model. V rámci projektu byl po konzultacích s fakultou, rektorátem Univerzity Karlovy a zástupcem agentury ČAS sestaven seznam bodů, které pojmenovávají cíle využití metody BIM. Cíle byly sestaveny pro všechny nastávající fáze projektu. Jednalo se o tvorbu modelu a dokumentace potřebné pro povolení a provedení stavby, výběr zhotovitele, stanovení možností využití při výstavbě a sestavení modelu skutečného provedení stavby. Nezapomínáme ani na využití modelu při následné správě budovy, využití v návaznosti na stávající pasportizační systémy budov Univerzity Karlovy a předpokládáme i další cíle, jejichž možnost naplnění bude záviset na rozvoji trhu v následujících letech. Zmíněné cíle související s popisem využití modelu, specifikacemi podrobnosti modelů, BIM nástrojů, s údaji o projektu, týmu a harmonogramu a dalšími souvislostmi jsou sepsány do souhrnného dokumentu EIR (Employer’s Information Requirement).

Práce na digitalizaci budovy byly zahájeny podrobným 3D skenováním celé budovy, a to včetně fasády, všech interiérových prostor a dvorů. Oproti zaměření budovy klasickým geodetickým způsobem má 3D skenování jednoznačné výhody. Je to rychlost, přesnost a minimální narušení provozu budovy. Pro naskenování místnosti je zapotřebí řádově pár jednotek minut a výsledek dosahuje vysoké přesnosti. Laserový scan budovy tvoří perfektní podklad pro tvorbu 3D modelu. Každé místo uvnitř budovy máme naskenováno i nafoceno 360o fotografií. Budovu zvenčí máme naskenovanou a nafocenou z dronu. Díky tomu máme přehled o všech místech, kam by se v běžném případě člověk nedostal.

Vytvoření 3D modelu má v tomto případě značné výhody. Budova Pedagogické fakulty UK je velmi členitá, jsou v ní různá mezipatra, změny výšek, prostorové a tvarové návaznosti atd., které si nad plochým 2D výkresem kdokoliv jen těžko uvědomí. Zobrazení ve 3D je vhodnější i při jednání a prezentacích řešení se samotnými klienty či s památkovými organizacemi, které potřebují jednoduše vidět, „jak to tam vlastně vypadá“ a „kudy tedy ty trubky vedou“. Díky tomu, že jsme mohli při jednáních využít 3D model, vzrostla i efektivita a rychlost rozhodování, které musely všechny strany činit.

Z hlediska zvolených podrobností modelů lze principiálně říci, že finální BIM model v přípravné fázi stavby byl hotový v momentě dokončení dokumentace pro provádění stavby. Vzhledem k dohodnutému plánu projektu, kdy je prioritní termín dopracování projektové dokumentace do úrovně pro provedení stavby a sestavení oceněného výkazu výměr, byla dokumentace pro stavební a územní řízení generována z rozpracovaného modelu. To s sebou samozřejmě neslo i určité nevýhody v nutnosti oddělení modelu v momentě podání žádosti o povolení stavby. Nicméně projekty je třeba plánovat logicky dle potřeb souvisejících s financováním a termínovým plánem i za cenu některých méně komfortních dopadů. Finální model skutečného provedení stavby, připravený pro využití správou budovy a k implementaci do pasportizačního systému Univerzity Karlovy bude hotový v momentě po dokončení stavby. Součástí modelu v obou fázích jsou všechny obvyklé profese (trubní a kabelové) zpracované do úrovně koncových prvků. Pro projekt je zvolen prakticky ověřený a jednoduchý systém klasifikace prvků. Datová struktura bude obsahovat informace běžně potřebné pro jednotlivé fáze života budovy a dále informace potřebné pro systém pasportizace budov Univerzity Karlovy. Pro případ potřeby bude model možné kdykoliv v budoucnu rozšířit např. o jiný klasifikační systém, nebo dodatečná data prvků, pokud si to praxe vyžádá.

Přes nesporné přínosy a výhody metody BIM je vhodné často opakovat, že BIM je pouze prostředek. V žádném případě nenahradí dobré vedení projektu, osobní účast na stavbě, plánovaní prací, technické znalosti, praktické zkušenosti nebo zdravé mezilidské vztahy. Všechny tyto aspekty jsou a budou pro úspěšný průběh projektu a bezpečnost navržené stavby stále důležitější než volba projekční metody.