Rozhovor
Ing. Jan Korbut, MBA je již sedmým rokem klíčovou postavou v týmu Obermeyer Helika, kde zastává roli vedoucího ateliéru pozemních staveb a manažera pro firemní BIM strategii. Zeptali jsme se ho na jeho pohled na současný i budoucí vývoj českého developmentu, a to s důrazem na integraci nejmodernějších technologií v oblasti stavebního návrhu.
Jak vnímáte aktuální stav na českém trhu s developerskými projekty v oblasti pozemních staveb?
Developerský trh se po uplynulých globálních událostech již značněji oživuje a řekl bych, že v podstatě už i ve všech jeho segmentech. Neplatí to však paušálně pro celou republiku, ale spíše pro metropolitní nebo prémiové rekreační oblasti. Nabízí se ale také jiný úhel pohledu, a to, jak současný development působí na vnímání občanů a na jejich životní prostředí. Je poměrně častěji viditelné, že někteří investoři kladou postupně větší důraz na okolní prostředí svých projektů, instalaci uměleckých děl nebo začlenění přírodních prvků. To je velmi příjemný trend zkvalitňování okolního prostoru staveb a já věřím, že bude dále pokračovat. Ve výsledku právě tento trend jistým způsobem zrcadlí i současnou transformaci celé západní společnosti.
Zaznamenali jste výrazné změny požadavků na stavby za poslední dekádu? Jaký trend nyní nejvíce ovlivňuje stavebnictví?
Za posledních 10 let se událo mnoho změn v celém oboru stavebnictví. Navrhování budov vždy bylo multioborovou disciplínou, nicméně nyní je ten progres doslova exponenciální. Vidíme to i na existenci silného trendu poslední dekády, který nazýváme Stavebnictví 4.0. Ten je hlavně o nových technologiích, automatizaci a digitalizaci. V poslední době se stále častěji akcentuje další výrazný trend, kterým je udržitelnost a šetrný přístup k životnímu prostředí a přírodním zdrojům. Tento přístup se postupně zhmotňuje i v legislativních předpisech, jako např. v nedávném striktním zpřísnění požadavků na energetickou náročnost budov. A našli bychom i další příklady a další nás čekají. Významnou součástí trendu udržitelnosti je také redukce uhlíkové stopy, a to v celém oboru stavebnictví a v celém životním cyklu budov. Směrnice upravující hodnocení tzv. zabudované i provozní uhlíkové stopy se již připravují v rámci pracovních skupin orgánů Evropské unie a očekává se, že nabytí účinnosti pro vybrané druhy novostaveb nastane v roce 2030. Dalším trendem, který myslím díky rychlému rozvoji moderních technologií a „AI“ jednou také přijde, může být hlubší zakomponování „člověka“, resp. jeho potřeb do procesu výroby i užívání staveb tak, jak o tom obdobně již dnes ve spojitosti nejen s environmentálními aspekty hovoří nová koncepce Průmyslu 5.0.
Jak se promítají trendy udržitelnosti do vašich tuzemských projektů?
Pokud pominu národní legislativní předpisy, které některé z těchto aspektů řeší obligatorně, setkáváme se s požadavky investorů na udržitelnost a environmentální šetrnost zejména u administrativních staveb. Pokud investor chce postavit opravdu moderní administrativní budovu, je již více než dekádu běžným standardem získání speciální environmentální certifikace. V rámci procesu této certifikace se řeší dopady stavby na životní prostředí opravdu velmi podrobně, od fáze návrhu až do fáze uvedení do provozu, a i následně poté. V segmentu bytových domů je situace pomalejší. Jen u některých vybraných developerů se setkáváme s požadavky zatím „pouze“ například na hospodárnější využití dešťové vody či alternativních zdrojů energie. Ve zbylých segmentech pozemních staveb jsme se také setkali s různými myšlenkami např. na redukci uhlíkové stopy apod., avšak spíše výjimečně a opět spíše u společností nebo projektů s nadnárodním významem.
Myslíte tedy, že období Stavebnictví 4.0 je již za námi?
To rozhodně není a ještě dlouho nebude. Výzvy Stavebnictví 4.0 jsou velmi komplexní a ve srovnání se strojním průmyslem mnohem obtížněji aplikovatelné do reálné praxe. Dokonce bych si troufl říci, že na národní úrovni se zatím potýkáme i s ovládnutím základních pilířů Stavebnictví 4.0, kterými jsou například standardizace metody BIM nebo digitalizace stavebního řízení. V soukromém sektoru jsme ale viditelně dále. Mnoho významných společností, včetně té naší, investuje do rozvoje moderních přístupů a moderních technologií. Je to myslím přirozená evoluce a postupně nám bude přinášet více a více benefitů.
Jaká byla vlastně Vaše cesta k využívání BIM a co Vás na této oblasti nejvíce zajímá?
BIM je přístup, který nás ve firmě baví již nejméně od roku 2012 a stal se naším běžným standardem. Popravdě, když jsem se v roce 2018 rozhodoval, zda se mám vrátit z realizace staveb zpět do projekce, tak BIM a 3D projektování v tom hrály zásadní roli. Kdyby se tehdy stále projektovalo ve 2D, tak bych se do projekce nevrátil. Dnešní projektování je úžasná disciplína plná benefitů nejen pro projektanty a stavaře. 3D, BIM, mračna bodů, VR, AR, real-time vizualizace, automatizace dokumentace, vizuální programování… za těmito hesly se skrývá spousta úžasných věcí. To, na co jsem ještě zvědavý, je širší rozvoj správy budov pomocí BIM modelů. Ten je u nás ještě v plenkách a rozhodně to zatím není jednoduchá a levná záležitost.
Řekněte nám, co vás inspirovalo k dalšímu studiu a napsání MBA práce na téma „projekční a stavební společnosti: kultura, lidé, vedení a jednání“?
Jednoznačně záliba k oboru :). Měl jsem štěstí, že jsem pracoval na obou stranách barikády, jako generální dodavatel i jako generální projektant, a to u těch nejlepších hráčů na našem trhu. Dříve mě bavilo vést projekty, dnes mě baví rozvíjet náš skvělý tým a předávat zkušenosti. A ve stavařině se v podstatě motám doslova od dětských let. To vše je moje motivace i inspirace.
