V dubnu letošního roku proběhl další ročník soutěže Hala roku Akademik, která je určená studentům vysokých škol. Účastníky tentokrát čekalo zadání překlenout prostor o výšce 200 mm a délce 1500 mm modelem ze dřeva, papíru a přírodních provázků.
Projekční a architektonická kancelář Obermeyer Helika se podílela na soutěži Hala roku Akademik formou udělení ceny – Divoké karty. Touto cenou ocenili model s precizní konstrukcí týmu Lepidlologie. Cenu předal Ing. Korbut, vedoucí ateliéru pozemní stavby. „Na vítězném modelu nás zaujalo právě krásné řemeslné zpracování, čistá a úhledná konstrukce. Navíc bylo skvělé, že model uspěl i při zátěžových testech,“ hovoří o principu vítězného modelu Ing. Jan Korbut. Jak vítězní studenti sami hodnotí svoji účast v soutěži? „Náš model byl založen na principu příhradové konstrukce. Vybrali jsme si materiál, ze kterého jsme chtěli tvořit a dali jsme si záležet na velmi precizní zpracování tak, aby spoje našeho modelu byly co nejdokonalejší. I proto nám vytvoření modelu zabralo neuvěřitelné tři dny. Myslím, že právě vhodná volba materiálu a jistá manuální zručnost, kterou jsem získal při výrobě dřívějších modelů, se nyní, v letošním ročníku soutěže, zúročila,“ říká Kryštof Feldstein a dodává: „Model jsme nejprve nakreslili ve 3D v programu Revit, což nám hodně pomohlo. Navíc jsme tak získali i informaci o spotřebě materiálu. Dá se říct, že když se model dobře naprogramuje, tak Revit spočítá i špejle, které jsou k výrobě zapotřebí, trochu jako výkaz výměr.“ Ing. Vojtěch Sedmidubský, vedoucí ateliéru mostních konstrukcí ocenil postup studentů při plánování i realizaci modelu: „Zvolený typ konstrukce, příhradová konstrukce, je pro překlenutí většího rozpětí velmi efektivní technologie a není překvapením, že studenti s jejím použitím dosáhli výborného výsledku. Příhradové konstrukce se nejen v mostním stavitelství používají pro překlenutí velkých rozpětí bez možnosti mezilehlé podpory. Jedná se o velmi lehké konstrukce s velmi efektivním využitím materiálových vlastností, kde jednotlivé pruty jsou namáhány primárně osovými silami. V praxi jsou nejčastěji používané ocelové příhradové nosníky, které nacházejí velmi široké použití nejen v mostním, ale i pozemním stavitelství. Typickým příkladem jsou železniční mosty většího rozpětí. Velmi běžné jsou i dřevěné příhradové konstrukce (např. dřevěné lávky s rozpětím, kde by plnostěnný nosník již nebyl efektivní). Precizní provedení spojů, na které se vítězové soutěže koncentrovali, je pro konstrukci rovněž zásadní.“
